Úhlová versus fázová modulace
Úhlová modulace vzniká při ovlivňování argumentu goniometrické funkce, popisující výstupní signál, modulačním napětím u$omega;. Při frekvenční modulaci je frekvence nosné vlny největší při maximu modulačního napětí, při fázové modulaci je frekvence nosné vlny největší při nárůstu modulačního napětí. Nejmenší frekvence nosné vlny je u FM při záporném maximu modulačního napětí, u PM v časovém úseku poklesu modulačního napětí (obr.1).
Z obr.1 je vidět, že napětí uFM a uPM mají konstantní amplitudu a navzájem se liší pouze fázovým posuvem o 90°. Proto je PM převoditelná na FM a naopak.
Spektrum signálu úhlové modulace má nekonečné množství dvojic spektrálních čar symetricky rozložených kolem nosné vlny (obr.2). Jejich velikost je určena Besselovými funkcemi (J0; J-1, J1;...). Šířka pásma B je stanovena dvojicí spektrálních čar, jejichž velikost přesahuje 2% nejvyšší spektrální čáry. Prozkoumejte také spektrum her online a toto herní centrum.
Při vhodném indexu úhlové modulace
(dmax je maximální frekvenční zdvih, fmax je maximální modulační frekvence) má nosná vlna nulovou velikost, takže účinnost úhlové modulace je prakticky 100% (obr.3).
Výsledný fázor signálu ÚM je tvořen součtem výsledných fázorů patřičných dvojic spektrálních čar (obr.4). Koncový bod výsledného fázoru se pohybuje po kružnici (amplituda signálu ÚM je neměnná).
